Tvrdost vody je suma koncentrace vápníku a hořčíku.
Pro hodnocení vody z technického hlediska se používá stupnice:
velmi měkká - měkká – mírně tvrdá – tvrdá – velmi tvrdá
Jednotkou tvrdosti v soustavě SI je mmol/l (starší mval/l),
dále se používají stupně německé (°DH), anglické, francouzské (°F),americké.
Přepočty jednotek: 1mmol/l = 5,6° DH = 7,02 °ang. = 10°F = 100 °amer.
Tvrdost vody a senzorické vlastnosti:
Vyšší tvrdost může zhoršovat senzorické vlastnosti vody (např. tvorba povlaku na
hladině čaje lze odstranit přidáním několika kapek citrónové šťávy nebo přidáním
špetky kyseliny citrónové do 1 litru vody).
Podle některých údajů se s tvrdostí vody zvyšuje i doba vaření zeleniny a masa.
Velmi tvrdá voda má pro některé lidi nepříjemnou chuť. Záleží na přítomnosti dalších
iontů.
Pro většinu lidí je chuťově nepříjemná velmi měkká voda (mýdlová chuť).
K pití se hodí i vody mírně tvrdé. Pro praní a vaření má být voda měkká až mírně tvrdá.
Technické problémy způsobené tvrdostí vody:
Tvrdá voda snižuje životnost potrubí tvorbou inkrustací.
Tvrdá voda snižuje rozpustnost mýdla a pracích prášků a zvyšuje jejich spotřebu.
U vod obsahujících hydrogenuhličitany dochází varem k odstranění oxidu uhličitého
a k přeměně rozpustných hydrogenuhličitanů na nerozpustný uhličitan (vápenatý), který
se ve vodě vyloučí ve formě kotelního kamene na stěnách varných nádob a bojlerů.
Velmi měkká voda bývá agresivní a způsobuje korozi potrubí
Tvrdost vody a zdravotní hledisko:
Z hlediska použití pitné vody je žádoucí určitý obsah vápníku a hořčíku, neboť se jedná o tzv. biogenní prvky, potřebné pro lidský organismus.
Vyhláška č.252/2004Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu uvádí doporučenou hodnotu tvrdosti pitné vody (sumy vápníku a hořčíku) 2-3,5mmol/l.
|
